Karlův most
Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most.
Z jakého kamene, nebo kamenů byl postaven, bezpečně nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné dokumenty. Můžeme na to jen usuzovat z dochovaných zbytků původního mostu, nebo z jiných známých skutečností.
Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.
Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou.
K pozdějším četným opravám mostu byl, prokazatelně poprvé po bojích se Švédy v roce 1648, používán hlavně pískovec žehrovický. Na rozsáhlé opravy po povodni v roce 1890 to byl pískovec hořický, nejprve ze samotných Hořic, později z Podhorního Újezdu. Při generální opravě mostu v letech 1966-1975 byl použit pískovec božanovský, zčásti i libnavský, z Broumovska.
Kromě pískovců byly na opravy mostu použity v omezené míře i žuly. Na spodní části pilířů č. 5 a 6, obnovovaných po povodni v roce 1890, to byla žula z Těchnice u Orlíka. Současná dlažba mostu (z let 1974-1975) je ze šedé žuly z Boršova u Jihlavy a z narůžovělé žuly ze Zderazu na Skutečsku.
S výjimkou bronzové sochy sv. Jana Nepomuckého je z kamene také všech 29 zbývajících soch a sousoší Karlova mostu. Jedna (sv. Filip Benitius) je ze salcburského mramoru, zbývající z různých našich pískovců.
Z dochovaných originálů na mostě je socha sv. Judy Tadeáše ze žehrovického pískovce, sousoší sv. Norberta, Václava a Zikmunda a socha sv. Václava z nehvizdského pískovce, sousoší sv. Cyrila a Metoděje z pískovce boháňského a zbývající z jemnozrnných pískovců neznámé provenience. Kopie soch sv. Iva, sv. Františka Xaverského, sv. Mikuláše Tolentýnského, sv. Augustina, sv. Luitgardy a sv. Ludmily jsou z pískovců hořických, kopie soch sv. Vojtěcha a sv. Anny z božanovského pískovce a kopie sousoší Panny Marie se svatým Dominikem a Tomášem Akvinským a Panny Marie se sv. Bernardem z pískovce mšenského. Z různých pískovců jsou také podstavce soch a sousoší, u starších děl hlavně z pískovce žehrovického, u kopií z pískovce božanovského.
Vystavené vzorky pískovců:
A – pískovec žehrovický (ze znovu otevíraného lomu u Doks)
B – pískovec hořický (z lomu u Podhorního Újezdu)
C – pískovec božanovský (z lomu u Bočanova)
D – pískovec libnavský (z lomu u Libné)
Vzorky A a B zhotovila a věnovala KÁMEN Ostroměř, vzorky C a D s.r.o. GRANIT Lipnice.
Karlův most v datech:
l.P. 1357 - 9. července, snad už v 5 hodin 31 minut ráno započala stavba Karlova mostu. Základní kámen stavby položil sám císař Karel, datum nebylo zvoleno náhodně. Ve 14. století bylo samozřejmé že se pro veledůležité stavby sestavoval horoskop. Postavení planet bylo právě 9. července více než příhodné. Nastala konjunkce Saturna (největšího zla) 24,1° (ekliptikální délka) Raka se Sluncem (největším dobrem) 24,3° Raka. Zlo je kompenzováno nejvyšším trumfem, tudíž jde o velice příznivý horoskop. Dalším důležitým prvkem horizontu je ascendent, část oblohy pod horizontem, která bude teprve vycházet. 9. červencový den léta Páně 1357 bylo v ascendentu souhvězdí Lva. Lev je již od poloviny třináctého století heraldickým symbolem českých králů a taktéž astrologicky ovládá Prahu a Čechy. Krom toho, horoskop založení Karlova mostu má ještě jednu zvláštnost. Všechny planety kromě Marsu, známé ve 14. století, byly tu noc k vidění nad pražským horizontem. Počítáme-li pak se založením mostu v 5 hodin 31 minut ráno, vychází Mars (symbol velkých činů, ale také války) právě v tento okamžik. Taktéž byly všechny planety krom Marsu a Měsíce v Raku a Rybách čili ve vodních znameních. Vidíme tedy, že horoskop byl jak pro Prahu, tak pro vodní dílo, kamenný most opravdu zcela mimořádný. Odhlédneme-li od astrologických souvislostí, nalezneme v pražských knihách jméno prvního stavitele mostu, byl jím stavební mistr Otto uváděný jako lapicida... magister pontis pragensis , který stavbu vedl až do roku 1375, kdy ji po jeho smrti převzal Petr Parléř. Povrch mostu byl oproti Juditinu mostu zvýšen o 4-5 metrů, snížil se počet pilířů z 20 na 16.
l. P. 1367 - Povodeň pobořila jeden pilíř rozestavěného mostu. Poničen byl také provizorní dřevěný most.
l.P. 1378 - 11. prosince vyšel z královského paláce smuteční průvod, nesoucí tělo zemřelého českého krále a římského císaře Karla. Dle některých zdrojů přecházel přes Karlův most, který v té době ovšem byl zřejmě jen provizorně dodělán dřevěnými trámy a lešením.
l.P. 1383 - Václav IV. stanoví poplatek za užívání Karlova mostu. Most ale v této době jistě nebyl kompletně dokončen.
l.P. 1393 - 20. března je bezvládné tělo generálního vikáře Johánka z Pomuku hozeno přes zábradlí do Vltavy. Počíná obdivuhodný pletenec událostí, snah a proseb, vedoucí až k Janovu svatořečení v roce 1729.
l.P. 1399 - 13. července zemřel Petr Parléř, druhý stavitel Karlova mostu. S jistotou jeho dílně můžeme připsat zaklenutí a výzdobu Staroměstské mostecké věže a snad také asi více než polovinu samotné stavby. Petr stavbu řídil 24 let. Po jeho smrti dokončovací práce převzal nám dnes neznámý mistr.
l.P. 1407 - Po smrti Petra Parléře stále existují doklady darů do stavebního fondu mostu. Lze předpokládat, že po roce 1399 se muselo ještě zhruba 20% mostního tělesa dostavět. Někdy právě okolo roku 1407 dosáhl most k bráně Malé Strany. K tomuto roku jsou totiž doloženy problematické vlastnické vztahy, které zdržují dostavbu.
l.P. 1409 – 18. ledna vydal král Václav IV. tzv. Dekret Kutnohorský, který upravoval hlasovací právo na univerzitě ve prospěch českého národa v poměru 3:1. Toto nařízení vedlo k exodu německých univerzitních profesorů a studentů z Prahy- Po Karlově mostě odešlo údajně několik tisíc cizinců.
l.P. 1411 - Tento rok byla zřejmě dokončena přestavba malostranské brány (dle dochované heraldické výzdoby). Ze stejného roku pochází také poslední dochovaný předhusitský dar na stavbu mostu. Zdá se proto, že k roku 1411 byl již most alespoň hrubě dokončen.
l.P. 1419 - Jediná známá zmínka o poškození Karlova mostu v průběhu husitské revoluce. Obrazoborci byla zničena socha Ukřižovaného Krista. Snad vůbec první doklad sochařské výzdoby mostu.
l.P. 1432 - Ničivá povodeň v Praze poškodila Karlův most. Dle kroniky Bartoška z Drahenic, která zřejmě sloučila dvě různá svědectví : „čtyři klenby se třemi pilíři neboli podporami pražského kamenného mostu a pět kleneb bylo přerváno a vyvráceno“. Podle Třeboňské kroniky : „most Většího Města pražského byl protržen v pěti hlavách“ Podle Starých letopisů : „most nový kamenný... se byl protrhl na tré“ a „voda... na Piesku také ten most kamenný porušila a podemlela a zábradla u něho smetala“, ale „potom sú jej veškeren zase statečně poddělali a opravili i se zábradly“. Oprava probíhala nejspíše podobným způsobem jako před devadesáti lety v případě Juditina mostu. Tentokráte byl však most zachován. Vyspraven byl pouze provizorně dřevěnou konstrukcí, posléze mostnicemi ze dřeva a až nakonec kamennými oblouky.
l.P. 1433 - Výslovně se uvádějí jména tří mostních úředníků – Vaněk od Pěti korun, Otmar a Matěj Drdák. Připadl jim úkol zahájit opravu mostu po katastrofální povodni.
l.P. 1436 - Známe fragment z mostních účtů, ve kterých je vykázáno osm týdnů aktivit na opravě mostu. Mimo jiné byla provizorní dřevěná konstrukce nahrazena dřevěnou mostnicí. Na Karlově mostě se konaly rytířské turnaje k poctě restaurace císaře Zikmunda na českém trůně.
l.P. 1443 – 1467 - Ze záznamů z tohoto období vyplývá, že na opravu mostu bylo vydáno 12.000 kop grošů. Opravy a každoroční vysprávky tedy probíhaly.
l.P. 1451- Podle letopisů Beneše minority byla v tomto roce založena vyšší malostranská mostecká věž. Podle dodatku Bartošovy kroniky tomu tak ale bylo až roku 1464.
l.P. 1458 – 1471 -Podle pozdějších zpráv Bohuslava Balbína a Jeníka z Bratřic stála uprostřed mostu jezdecká socha Jiřího z Poděbrad. Její vznik lze klást do doby Jiřího kralování, tedy 1458-1471.
l.P. 1459 - Jiří z Poděbrad daroval staroměstským výnosy z mostního cla, aby „smutné obořenie“ velkolepého pražského mostu jako dobří hospodáři „rádi opatrovati mohli“
l.P. 1491 - Postaveny dva kamenné mostní oblouky. Staré letopisy : „Toho leta dvě mostnici mostu udělali...“
l.P. 1496 - Most se částečně probořil poté, co po mostě jel těžký náklad. Staré letopisy : „...most pražský probořil se tu, kdež božie muky byly, a předtiem ten den vezli kámen osmi koňmi a potom se to stalo v noci“
l.P. 1502 - V tomto roce byl zaklenut poslední oblouk Karlova mostu.
l.P. 1503 - K 22. červnu tohoto roku klade univerzitní Liber decanorum úplné dokončení mostu.
l.P. 1522 - Do Prahy přijel mladý Ludvík Jagellonský s manželkou. Při cestě přes Karlův most pro ně Matěj Kakas, řemeslem sedlář vymyslel žertovné představení. S třemi druhy si přinesli necky a sednuv si na ně, snažili se budit dojem jízdy na koni. Různě skotačili a vřískali až nakonec skočili z mostu do Vltavy. S jásotem byli vytaženi. Jeden z nich ovšem na druhý den zemřel.
l.P. 1527 - 5. února vjíždí na most císař Ferdinand I. Habsburský, aby se dal na pražském hradě korunovat za českého krále.
l.P. 1588 - Na jaře se na mostě objevil medvěd. Lidé prchali a schovávali se. Medvěd se zatím klidně procházel po mostě. Zanedlouho se ukázalo, že mevěd patří arcibiskupu Martinu Medkovi, velmistru Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a že utekl z oplocení u kláštera na staroměstské straně mostu. Vyslaný pacholek ho dohonil až u sv. Tomáše a odvedl zpět.
l.P. 1619 - 31. října přijel do Prahy Fridrich Falcký. Dle kronik při přejezdu přes Karlův mostse jeho manželce, Alžbětě Stuartovně znelíbil krucifix, stojící na mostě. Bylo rozkázáno jej strhnout.
l.P. 1620 - 8 listopadu 1620 prchá Fridrich Falcký s manželkou a dítětem přes Karlův most z Prahy. Hodinu na to vjíždějí do Prahy vítězná vojska císařská.
l.P. 1621 - 21. června bylo na Staroměstském náměstí sťato 27 odbojných českých pánů. Hlavy byly vystaveny na potupu všemu českému evangelickému lidu v železných krabuších na Staroměstské mostecké věži.
l.P. 1629 - Ferdinand II. nechal v dílně dvorního sochaře Arnošta Jana Heidelberga zhotovit nový krucifix pro Karlův most.
l.P. 1648 - 26. července švédové dobyli Menší město Pražské. Hrdinní obránci Starého města z řad jezuitů a vysokoškolských studentů a pedagogů, schováni za barikády pod Staroměstskou mosteckou věží, pravý břeh Vltavy ubránili. Při Švédském ostřelování bylo téměř naprosto zničeno západní průčelí věže a socha Rolanda (dnes Bruncvík) na hřbetu 10. severního pilíře.
l.P. 1650 - Architekt Carlo Lurago započal opravu Staroměstské mostecké věže.
l.P. 1661- Vydáno nařízení, zakazující žebrotu na mostě.
l.P. 1683 - Dle mylného zápisu určeného výročí 300 let od svržení Jana Nepomuckého do Vltavy byla na mostě, na objednávku Matyáše Bohumíra, hraběte Wunschwitze vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého. Předlohu pro sochu, tzv. bozzeto zhotovil vídeňský sochař Mathias Rauchmiller, Dřevěnou sochu Jan Brokof a do bronzu v Norimberku odlil Wolff Hieronymus Herold.
l.P. 1684 - Na Kamenným mostě je po dlouhé době opět zřícen koš pro trestání nepoctivýchpekařů. Ti byli do něj zavřeni a buď vystaveni veřejnému zahanbení či ponořeni po krk do vody.
l.P. 1700- Na mostě byla vztyčena další socha, sv. Václav od Otavia Mosta
l.P. 1704 – 1714 - Na mostě vztyčeno dalších 26 soch. Karlův most se tak stal evropským unikátem, galerií amenných soch pod širým nebem, kamenným kentaurem.
l.P. 1723 - Vyšel nový patent o žebrání na mostě. Zvláštní upozornění patří chudým studentům. Nemají na mostě běhat za kočáry a nesmějí být příliš dotěrní při vymáhání milodarů. Doporučuje se slušně a zkroušeně stát pod některou ze soch a zpívat nábožné písně.
l.P. 1744 - Za pruského vpádu nastala na mostě krvavá řež. Velitel obránců, chtěje uštědřit nepřátelům nezhojitelné rány, kázal zbořit kus mostu. Naštěstí konstrukce odolala a i beztak byli pruští vojáci poraženi.
l.P. 1759 - 19. ledna zemské gubernium vydalo nařízení k dopravě na mostě. Od tohoto data se káže vozům a povozům jezdit na mostě zásadně vpravo.
l.P. 1763 - Magistrátní nařízení o svícení při nočním přechodu mostu. Přikazuje se neotloukati fagule, čili pochodně o mostní zábradlí, jelikož tímto hrozí nebezpečí vzniku požáru.
l.P. 1784 - Přestalo se vybírat clo při přechodu mostu a byl zrušen mostecký úřad. V Praze řádila obrovská povodeň, která poškodila most a způsobila velké škody sochařské výzdobě. Propadl se 6. pilíř mostu (od Staroměstské mostecké věže vlevo). Do rozvodněných vod spadla strážnice se čtyřmi vojáky, z nichž ani jeden nepřežil. Den poté se zřítil další pilíř. V létě téhož roku bylo na druhou stranu takové sucho, že byly vidět základy Juditina mostu.
l.P. 1786 - Z mostu byl odstraněn koš na trestání nepoctivých pekařů. Taktéž josefínské reformy ruší pranýře a šibenice.
l.P. 1815 - 23. listopadu bylo císařským dekretem definitivně zrušeno vybírání mýta a mostného. V roce 1816 je nahradila tzv. potravní daň, lidově řečená akcíz.
l.P. 1821 - Ze Staroměstského náměstí, přes Karlův most až na Malostranské náměstí. Tudy vede cesta prvního koňského omnibusu v Praze. Za 5 krejcarů.
l.P. 1835 - Z důvodu častých úrazů na mostě zřízeny byly chodníky z železných ploten. Ty se ovšem neosvědčily, zvláště v zimě byla chůze po nich velice nebezpečná. Zrušeny byly roku 1849
l.P. 1836 - 7. září přejel přes Karlův most poslední korunovační průvod v historii Českého království. Císař Ferdinand I. se nechával společně se svou manželkou korunovat na českého krále.
l.P. 1847 - 1848 - Probíhá úprava staroměstského předmostí. Byl překlenut otevřený prostor mezi nejzápadnějšími oblouky Karlova a Juditina mostu. Byla zbořena barokní budova strážnice. Vybudována byla nová nábřežní zeď z pískovcových kvádrů a nově vzniklá plocha byla parkově upravena. Na nově vzniklém náměstí byla umístěna socha Karla IV. od drážďanského sochaře Ernsta Julia Hähnela. Kvůli revolučním nepokojům byla oficiálně odhalena až 31. ledna 1851.
l.P. 1848 - 12. června byly pod Staroměstskou mosteckou věží postaveny barikády, most se stal znovu dějištěm bojů. Ne však nadlouho, již o šest dní později povstalci proti dobře vyzbrojenému císařskému vojsku kapitulují.
l.P. 1870 - Začíná se používat název Křižovnické náměstí. Původně se říkalo Na mostním náměstí. Tohoto roku se také vžil název Karlův most. Mostu se dříve říkalo Kamenný či Pražský. Změnu prosadil Karel Havlíček Borovský.
l.P. 1883 - 1. srpna se uskutečnila slavnostní jízda nové trati koněspřežné tramvaje na trase od Národního divadla na Křižovnické náměstí a přes Karlův most na Malostranské náměstí. Přes most vedla trať dvoukolejná a do jeho mostovky tak byly vůbec poprvé zapuštěny tramvajové koleje.
l.P. 1890 - 4. září se do Prahy přihnala obrovská povodeň, která utrhla vory se dřevem, uskladněnými u Císařské louky, v Podskalí a Na Výtoni. Hromada plavebního dříví se zastavila o Karlův most a doslova jej vytloukla ze základů. O půl šesté ráno spadly šestý a sedmý oblouk, v půl desáté spadl lší. Dílo zkázy bylo dokonáno. Po dva roky chodili Pražané po provizorní dřevěné konstrukci.
l.P. 1892 - 19. listopadu byla dokončena oprava mostu po povodni.
l.P. 1901 - Městská rada schválila zřízení tratě elektrické dráhy na Karlově mostě. Použito mělo být vrchního vedení. Proti rozhodnutí se zvedla vlna odporu. Dráty přeci nemohou hyzdit most.
l.P. 1903 - Dále se jedná o zřízení tramvaje přes most. Koňská dráha je vysoce prodělečná. Ing. Františku Křižíkovi byl svěřen úkol vyřešit nevzhledné elektrické dráty. Ty jsou vloženy do mostovky.
l.P. 1905 - 12. května končí na Karlově mostě koňka. Od května do srpna se staví dle Křižíkových plánů. 13. srpna je provedena úspěšná zkouška. 28. září je slavnostně zahájen provoz tramvají po Karlově mostě.
l.P. 1908 - Provoz tramvají po mostě je přerušen. Panují obavy, že historická památka takové zatížení neunese. Tramvaje jsou nahrazeny autobusy, ty se ale také neosvědčily a proto byl jejich provoz další rok ukončen. Obnoven byl roku 1932.
l.P. 1962 - Karlův most je prohlášen Národní kulturní památkou.
l.P. 1965 -Tohoto roku je nadobro zrušen automobilový provoz po Karlově mostě.
l.P. 1965 - 1978 - V této době probíhá generální oprava Karlova mostu. Vyměněny jsou zvětralé kvádry, do mostu je nově instalován hydroizolační systém. Vnitřek mostu je vyplněn betonem. Nepříliš šťastná koncepce opravy se v budoucnu projeví řadou prohřešků a vad.
l.P. 2007 - 17. června je slavnostně otevřeno Muzeum Karlova mostu. Tohoto roku je také zahájena rozsáhlá oprava zábradlí a mostovky mostu. Následovat bude oprava pláště.
l.P. 2007 - 2008 - Rozsáhlá oprava zábradlí, mostovky a pláště Karlova mostu.