Karel IV.

Karel se narodil jako druhé dítě českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 1316. Byl pokřtěn jako Václav.

(český král 1346-1378, římský král 1346-1355, římský císař 1355-1378)

V roce 1323 byl na příkaz otce poslán na výchovu do Francie ke dvoru krále Karla IV. Sličného, kde při biřmování dostal jméno Karel a oženil se s Blankou z Valois. Po sedmiletém pobytu ve Francii odjel s manželkou do Lucemburska, kde se měl připravovat na správu země. Za necelý rok ho otec poslal hájit zájmy Lucemburků do Itálie. V italském prostředí Karel nabyl první diplomatické a vojenské zkušenosti. Podle vlastního životopisu se v Itálii nevyhýbal ani milostným dobrodružstvím s místními krasavicemi. V roce 1333 se na žádost zástupců české šlechty, kteří byli nespokojeni s dlouhodobou nepřítomností krále v zemi, vrátil do Českého království. Od roku 1333 vystupoval Karel s titulem moravského markraběte jako zástupce Jana Lucemburského a spoluvladař. Samostatné vlády se ujal v roce 1346, ale korunován byl až v následujícím roce spolu se svoji ženou Blankou. V roce 1346 byl zvolen římským králem a v roce 1355 v Římě římským císařem. 
Karel IV. byl na svou dobu velmi vzdělaný muž. Ovládal francouzštinu, němčinu, italštinu, latinu a češtinu. Sepsal latinsky vlastní životopis Vita Caroli, v němž mimo jiné napsal, že se musel znovu učit český jazyk, který zapomněl během dlouhého pobytu v cizině. Osobně se podílel na vzniku českého korunovačního řádu a zákoníku, který upravoval postavení českého krále v Říši a způsob volby římských králů (Zlatá bula Karla IV.). Pro odpor české šlechtické obce neprosadil ani jako císař svod zákonů známý jako Maiestas Carolina, který měl platit v Českém království. Obdivuhodná je jeho zakladatelská činnost. Společně s otcem se zúčastnil položení základního kamene katedrály sv. Víta (1344), dosáhl povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344), založil pražskou univerzitu (1348), Nové Město pražské (1348), hrad Karlštejn (okolo 1348), Pražský (Karlův) most (1357). Za jeho vlády se začalo s pěstováním vína na Vinohradech. 
Karel IV. byl čtyřikrát ženatý. Poprvé se ženil v sedmi letech (1323) a za ženu si bral Blanku z Valois. Jeho druhou ženou se stala v roce 1349 Anna Falcká. Potřetí se Karel oženil v roce 1353 s Annou Svídnickou a jeho poslední ženou se stala v roce 1363 Alžběta Pomořanská. Ze čtyř manželství měl Karel jedenáct dětí, šest synů a pět dcer. Z historických pramenů je znám jeho nemanželský syn Guillaume, o jehož budoucnost se Karel zajímal při své poslední diplomatické cestě do Francie v roce 1378. V době Karlova francouzského pobytu mu bylo dvanáct let.
Karel IV. zemřel nečekaně 29. listopadu 1378. Pádem z koně či ze schodů utrpěl zlomeninu krčku levé stehenní kosti. Během pobytu na lůžku se u něj vyvinul zánět plic, který ukončil jeho život.