Spytihněv I. 

Spytihněv I. byl starším synem Bořivoje I. a Ludmily. Zmiňují se o něm všichni známí čeští kronikáři, jako první již Kristián koncem 10. století. V části věnované svaté Ludmile píše toto:

(český kníže okolo 894-915)

Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno vystavěného Mělnickem sluje.1 Tato, jakož rovna mu byla v bludu pohanském, obětujíc modlám, tak i v náboženství křesťanském ho napodobila, ba předčila svého muže v ctnostech a stala se vpravdě služebnicí Kristovou.2 Dala pak tomuto knížeti tři syny a toliktéž dcer, a jak mu byl blažený Metoděj ústy prorockými předpověděl, co den moci nabýval se vším lidem svým a říše jeho vzrůstala. A dokonav běh času svého, pln dnů a dobroty na věčnost se odebral, naplniv života svého svého třicet pět let.3 Po něm ujal se vlády prvorozený syn jeho Spytihněv, všemi ctnostmi a přímo pověstí svatosti neobyčejně se skvějící. Bylť následovníkem otcovým, zakládal chrámy Boží, shromažďoval kněze a kleriky a dokonalý byl u víře Kristově. Dokonav čtyřicet let svého života, opustil tento svět a vznesl se ke hvězdám.

Kristiánova legenda, kap. 3, odst. 63

Spytihněv nebyl v době otcovi smrti zletilý a proto spadly Čechy pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Převzetí moci lze datovat někdy k roku 894, kryje se se skonem velkomoravského panovníka. Od této doby lze sledovat odklon od slábnoucí velkomoravské říše a příklon k východofranské říši a řezenské (Regensburg) diecézi.

Spytihněv dokončil základní osídlení pražské kotliny. Kolem kostela Panny Marie, který založil již Bořivoj vybudoval knížecí hradiště, které obehnal obranným valem, sem zřejmě také z Levého Hradce přesunul mocenské centrum přemyslovského knížectví. Je zřejmě také zakladatelem přemyslovského knížecího rodového patrimonia, tzn. soustavy hradišť, vybudovaných na hranicích přemyslovských držav ve středních Čechách. Centrum tvořila Praha, Levý Hradec a Budeč. Ve vzdálenosti 26-34 km od centra se nacházela hraniční hradiště Mělník, Libušín, Tetín, Lštění, a Stará Boleslav. Toto patrimonium mělo jak obranný tak útočný ráz a velice Přemyslovským knížatům pomohlo pozdějšímu získávání moci nad ostatními českými knížaty. V průběhu 10. století byly na všech hradištích postaveny křesťanské kostely. Hradiště se stala centrem církevní i ekonomické správy dominia. Stará Boleslav stála u stezky do Žitavy, Lštění do Rakous, Tetín do Řezna a Libušín do Chebu. Kontrola obchodu a z toho pramenící přijmy, podobně jako důmyslná strategická poloha opevněných hradišť je jedním z nejdůležitějších faktorů převahy přemyslovských knížat nad ostatními českými knížaty.

Spytihněv se oženil s neznámou ženou, která byla pohřbena do jeho hrobky na Pražském hradě, pod podlahou kostela Panny Marie. Neznáme žádného potomka. Po smrti knížete nastoupil na uvolněný stolec Spytihněvův mladší bratr Vratislav I.