Čertovka

Čertovka je krátký umělý vltavský kanál, který se nachází v Praze na Malé Straně. Odbočuje na levé straně z Vltavy za mostem Legií a s řekou se opět spojuje po 740 metrech za Karlovým mostem.

Díky tomu, že procházel kolem mlýnských budov, došlo k pomyslnému oddělení části pevniny od Malé Strany, čímž vznikl romantický říční ostrůvek zvaný Kampa. Skupinka domů, mezi kterými protéká Čertovka je u místních lidí známá jako Pražské Benátky (severní část Kampy). Svými zadními trakty jsou obráceny k vodě a téměř od všech vedou k vodě přístupové cestičky. Obyvatelé si sem chodili pro vodu, pradleny zde praly prádlo a rybáři brázdili hladinu na svých lodičkách. Domy však neměly kanalizaci a proto byl veškerý odpad odváděn do vod kanálu, co způsobovalo jeho často nesnesitelný zápach (právě od tohohle „čertovského“ zápachu je někdy odvozované označení kanálu). Proto se i lodičkám doporučovalo plout spíš uprostřed proudu.

Historie

Náhon byl vytvořen ve 12. století. Zasloužil se o něj řád Maltézských rytířů, později známých jako Johanité. Řád přišel do Prahy na pozvání druhého českého krále Vladislava I. snad již v padesátých letech dvanáctého století. V roce 1169 se v nadační listině krále Vladislava I. hovoří o ostrově, který lze spojit s dnešní Kampou. Tenhle umělý náhon měl sloužit jako přívod vody do původních devíti malostranských mlýnů, které se kolem ostrova Kampy rozprostíraly. Do současnosti se dochovaly pouze tři. Zachována zůstala i dřevěná kola u dvou z nich. Primárně tedy příkop sloužil jako přívod vody, ale později byl také velmi často využíván k obranným účelům.

Náhon musel v průběhu staletí nesčetněkrát čelit náporu povodní. Značky na některých domech upozorňují, kam až sahala výška vodní hladiny během povodní v září roku 1890. Při povodni roku 1940 rozbouřená Čertovka zatopila i některé malostranské ulice. Mnohem silnější povodeň v roce 2002 měla asi ničivější následky. Po prolomení jezu u ostrova Štvanice však nastala opačná situace. Voda v řece protékala velice rychle a její hladina tak velice klesla. Čertovka se pro změnu ocitla téměř na suchu a 70 přivolaných dělníků ji z pověření kanalizačního úřadu očistilo nejen od hlubokých nánosů bahna, ale i od vyházeného starého železa a dvou nevybuchlých granátů. Asi nejbohatší však byla na stovky různých bot a škrpálů, které byly vyloveny z bahna. Nedá se tak vyloučit, že házení bot do jejich vod vycházelo z nějaké místní pověry. Během prací narazili dělníci pod prvním domem Lužické ulice pod obloukem Karlova mostu na mohutné zdivo, v němž byl následně identifikován zbytek mostního pilíře prvního pražského románského kamenného Juditina mostu.

V minulosti se mnohokrát uvažovalo o zasypání Čertovky a vybudování automobilové komunikace, ale naštěstí k němu nikdy nedošlo. V roce 1892 se tato možnost projednávala v městské radě, ale na žádost veřejnosti a hlavně zásluhou Klubu za starou Prahu byl tento návrh zamítnut. Kompletní oprava proběhla v 80. letech 20. století a to opět zásluhou Klubu za starou Prahu. Byla spojena i rozsáhlými stavebními, statickými a geologickými průzkumy. Protože základy a opěrné zdi některých objektů byly narušeny, musely být provedeny některé asanace a zpevňování zdí. Zatím poslední stavební úpravy se uskutečnili v roce 2005 v rámci stavby protipovodňové ochrany města.

Jméno

V minulosti nesl náhon množství označení. Po jeho vybudování se mu přezdívalo jednoduše Strouha, poté se název měnil podle jeho majitelů, například Venclíkovská či Rožmberská strouha (od roku 1585), dle majitele okolních pozemků Viléma z Rožmberka. Název Čertovka se začal mezi lidmi proslýchat až kolem roku 1892. Podle jedné z pověstí, podle které údajně mohl název Čertovka vzniknout, chodívala v minulosti do těchto míst prát prádlo jedna velmi hašteřivá a problémová žena. Ta prý jednou při praní halekala na nedalekou skupinku mladíků. Chlapci ji označili jako „čertovskou bábu“ nebo „čertovku“, a následně na její dům namalovali sedm čertů, což ženu úplně rozčílilo. Kvůli jejímu chování bylo místo, kam žena chodívala s prádlem, označováno jako Čertovka. Postupem času se název nakonec rozšířil na celý kanál. Je však možné, že je jméno odvozeno od jejího domu - U sedmi čertů, kteří tady byli vyobrazeni. Existují i jiné, méně poetické verze vzniku názvu strouhy. První praví, že kanál tak byl nazván podle očividného rozdílu v rychlosti proudění vody ve Vltavě a v Čertovce. Zatímco ve Vltavě se voda pouze líně převalovala, ve strouze tekla „rychle jako čert“. Pro turistický ruch asi nejméně lákavá verze praví, že strouha získala jméno podle splašků, které do ní byly vylívány či prostě do ní vtékaly. Zápach měl být údajně až „čertovský“.

Film

Prostředí Čertovky je mimořádně atraktivní pro filmaře a proto si jej vybrali do mnoha filmů. Vznikla tady řada zajímavých filmů, mj. Chobotnice z druhého patra, Amadeus, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Mission Impossible, Casino Royal.

Mostky přes Čertovku

Pokud se lidé v minulosti chtěli přes Čertovku dostat, museli se buď přebrodit, anebo vyzkoušet své skokanské umění. Později však byly pro přesun z jednoho břehu na druhý vybudovány lávky či mostky

Přes Čertovku na Kampu na Malé Straně v Praze vede (kromě Karlova mostu) jedna lávka a pět mostků. Tři z mostů přes Čertovku má ve správě Technická správa komunikací hlavního města Prahy.

Přemostění na jihu 50°04′55,9″ s. š., 14°24′27,8″ v. d.

Čertovka je přemostěna propojením od Říční ulice a od schodiště Malostranského nábřeží s jižním koncem Kampy. Původně chtěl koncem 19. století podnikatel Jindřich Jechenthal pokračovat ve výstavbě Malostranského nábřeží i přes Kampu a toto řešení se objevilo i v plánu z roku 1910, ale k realizaci nikdy nedošlo. V prvním dvacetiletí dvacátého století zabránily zasypání Čertovky a regulaci Kampy mimo jiné i snahy Klubu za starou Prahu.

Dřevěná lávka u mlýna 50°04′57,6″ s. š., 14°24′25,2″ v. d.

První přemostění po proudu Čertovky je u mlýna Huť (Všehrdova 14, č. p. 449). Dřevěná lávka na dvou ocelových nosnících, veřejně nepřístupná.

1. můstek 50°04′58,9″ s. š., 14°24′24,9″ v. d.

První můstek vede k jižnímu konci hřiště Sokola, nedaleko hotelu Kampa. Jednoobloukový omítnutý můstek s barevně vyznačenými klenáky je dlouhý 7 metrů a široký 4,5 metru, s metr vysokou omítnutou parapetní zídkou. Dopravně je nefunkční, končí u plotu.

2. můstek 50°05′01,2″ s. š., 14°24′25,4″ v. d.

Druhý můstek vede v úrovni Michnova paláce (Tyršova domu). Je vzhledově podobný prvnímu, dlouhý 20 metrů a široký 4,3 metru, s lomenou parapetní zídkou o výšce na vrcholu 1,15 metru, která se snižuje na malostranské straně až k 0,5 metru a je doplněna železným zábradlím. Dopravně je nefunkční, končí u plotu.

3. můstek 50°05′06,8″ s. š., 14°24′27,4″ v. d.

Třetí můstek, dlouhý 2 metry a široký 3,8 metru, má neomítnutý 1 metr vysoký parapet s vyspárovaným cihlovým zdivem. Dopravně je můstek funkční.

Můstek u Velkopřevorského mlýna 50°05′10,2″ s. š., 14°24′27,5″ v. d.

Vede z Hroznové ulice na Kampě k Velkopřevorskému náměstí. Zděný most s dvěma půlkruhovými oblouky, 20,5 metru dlouhý a 4,3 metru široký, u Velkopřevorského mlýna je nejstarším z můstků přes Čertovku. Má dlážděný povrch a návodní strana pilíře je zahrocena jako ledolam. Na návodní straně je zděný parapet o výšce 1,1 metru a šířce 0,55 metru se zděnou římskou. Na straně od vody je plná přes dva metry vysoká zeď s pěti hranolovými sloupky pokrytými prejzem. Ve dvou místech jsou do zdi dodatečně prolomena přerušení, která umožňují přes kovové zábradlí výhled na mlýn.

Silniční můstek pod Karlovým mostem 50°05′13,6″ s. š., 14°24′29,6″ v. d.

Těsně za Karlovým mostem překračuje Čertovku ve směru od ulice Na Kampě k ulici U Lužického semináře silniční můstek, zdobený monolitický železobetonový trámový překlad s litinovým zábradlím. Délka mostu je na návodní straně 8 metrů a na povodní 25 metrů(správce udává délku mostu 10,90 metru), šířka mostu je 7,5 metrů, po obou stranách vozovky má most úzké chodníky.

Nerealizovaný můstek přes ústí Čertovky 50°05′15,3″ s. š., 14°24′35,4″ v. d.

Návrhy nového můstku přes ústí Čertovky navržené v rámci protipovodňové ochrany byly kolem roku 2000 až 2001 památkáři zamítnuty. Místo lávky se později uvažovalo o malém přívoze.