Kalvárie

1628 - 1861

Na rozdíl od jiných mosteckých soch, vznikalo dnes dochované sousoší Kalvárie několik staletí. Jedná se o slohově i časově nestejnorodou skupinu. Na počátku stál prostý kříž s tělem Ukřižovaného. Středověká skulptura z doby Karla IV. Dle nejstarší veduty Prahy ze Schedelovy kroniky (1493), která byla snad dělána podle ještě předhusitské předlohy rozpoznáme kříž na třetím pilíři vpravo při cestě od Starého města, tudíž na stejném místě jako dnes. Bohužel toto dílo, snad z parléřovské hutě, bylo zničeno husity v roce 1419. Jeho mladšího nástupce nalezneme na několika dřevořezech Prahy z 16. století a především na tzv. Sadelerově plánu, na kterém lze rozpoznat Ukřižovaného s postavami pod Křížem a Boží muka na protějším pilíři. V roce 1629 byl zřejmě renesanční kříž nahrazen novým. Objednávku učinil sám císař Ferdinand II a obrátil se pravděpodobně na svého dvorního sochaře Arnošta Jana Heidelberga. Kříž byl dřevěný a doplňovaly jej postavy Panny Marie, Sv. Jana Evangelisty a Sv. Máří Magdaleny, malované snad na dřevěných deskách. Ani tato skupina neměla ovšem přečkat běsnění válečných let. V samém závěru třicetileté války, za švédského obléhání Starého města byla zničena. Zachovala se pouze hlava, kterou po dlouhou dobu opatrovali jezuité v Klementinu, odkud se později dostala do arcibiskupského semináře v Praze. Ve stejné době, kdy Carlo Lurago opravoval Švédy poničenou Staroměstskou mosteckou věž, zhotovil jistý Jeremias Frische sochy Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty. Bohužel ale nevíme z jakého materiálu. Sochy byly vymalovány Fabiánem Václavem Harovníkem. Bronzová socha Ukřižovaného, která je na mostě dodnes pochází z roku 1628. Tehdy byla odlita v drážďanské dílně Hanse Hillgera podle modelu sochaře Wolfa Ernsta Brohna a původně byla určena pro most v Drážďanech. Tam ale nikdy osazena nebyla. Pražští radní sochu zakoupili roku 1657 a umístili na Karlův most. Roku 1666 byly Frischeho sochy nahrazeny sochami litými z olova, které odlil pražský zvonař Mikuláš Löw z Löwenberku. I ty byly ovšem později vyměněny. V roce 1861 za plastiky Emanuela Maxe, které stojí na Karlově mostě dodnes. Zlacený nápis nad Ukřižovaným pochází z roku 1696 a byl zaplacen jako trest žida, který se údajně Kristu posmíval. Je v hebrejštině a znamená Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů. Tuto událost dokumentuje nápis v kartuších na kamenném terénu, do kterého je zasazen kříž. Terén je dílem drážďanského sochaře Georga Heermanna z roku 1707.

Nápisy se vyskytují

nad hlavou Kristovou
SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ BŮH ZÁSTUPŮ

U paty kříže
RESTAVRUM AO MDCCVII

Na kartuších v terénu – texty německy, latinsky a česky
TROGNÁSOBNĚ SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ, KE CTI UKŘJZOVANÉHO Z POKUTY PROTI SVATÉMU KŘJŽI ROUHAGICÍHO SE ŽIDA OD SLAWNÉHO KRÁLOVSKÉHO TRUBUNALU APPELLATIONUM
ZALOŽENÉ LÉTA PÁNIE 1696 DNE 14. ZÁŘÍ

Na zábradlí mostu
CAROLO ADAMO BARONI DE RZICZAN, QVI PERPETVVM HOC LVMEN ET SACRUM PERPETVVM METROPOLITANO SACELLO DIVI WENCESLAI FVNDAVIT, LEGATO BONO LAVNIOWICZ SEDI ARCHIEPISCOPALI IOANNES FRIDERICVS ARCHIEPISCOPVS PRAGENSIS HOC MONVMANTVUM POSVIT A. MDCLXXXI
(Karlu Adamu baronu z Říčan, který toto věčné světlo a stálou mši v metropolitní kapli svatého Václava založil, šlechetně odkázav Louňovice arcibiskupskému stolci, zřídil zde památník Jan Bedřich, arcibiskup pražský roku 1681.)