Panna Marie se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským

Matěj Václav Jäckel (11. září 1655 Wittichenau (srbsky Kulow), Horní Lužice - 1738 Praha)
Sousoší Panny Marie se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským (pískovcová kopie, originál Lapidárium Národního Muzea)
1708

Autor

Matěj Václav Jäckel pocházel ze slovanské rodiny, usazené v Horní Lužici. O jeho školení není příliš známo. Obecně se soudí, že se sochařskému řemeslu vyučil u drážďanského sochaře Melchiora Barthela. Jäckelův první životopisec, ředitel premonstrátské knihovny na Strahově Bohumír Dlabač (1758-1820) ovšem uvádí, že se sochař školil také v Benátkách, Římě a Neapoli. Ačkoli tyto informace nelze žádným způsobem zpětně ověřit, stopy italského školení jsou v Jäckelově díle velice dobře patrné, ačkoli mu mohly být zprostředkovány pobytem v Barthelově dílně. Do Prahy přišel v roce 1684, zakoupil zde dva domy a vytvořil prosperující a zakázkami zavalenou dílnu. Z tohoto pohledu je zarážející, že Jäckel především ke sklonku života tonul v dluzích a život ho musel jeho zeť, významný sochař Ignác František Weiss (1695 - 1756). Nedostatek financí ho dokonce dohnal k padělání mincí. V šedesátisedmi letech údajně odcestoval do svého rodiště, Horní Lužice, kde ve sklepě svého domu razil falešné mince. Byl odhalen a před trestem uprchl zpět do Prahy. Buď jak buď, Matěj Václav Jäckel je nejvýraznější postavou starší, první generace barokních sochařů, kterým bylo umožněno dekorovat Karlův most svými díly. Vedle Karlova mostu vytvářel kostelní a oltářní soubory pro církevní řády po celých Čechách. Vedle tří děl na Karlově mostě jsou z jeho nejpozoruhodnějších prací hlavní oltář v křižovnickém kostele sv. Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí, sousoší morového sloupu v Českém Krumlově či další sousoší morového sloupu, umístěné před kostnicí nedaleko cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné hory. Umělecká úroveň jeho prací je značně kolísavá. Bez nadsázky lze ale konstatovat, že to byl právě lužický sochař Jäckel, který do Prahy jako první přinesl rezidua římského vrcholně barokního sochařství v podání Giana Lorenza Berniniho a Carla Rainaldiho a který se zároveň jako první odvážil důkladněji experimentovat s českým pískovcem.

Donátor

Objednavatelem sousoší Panny Marie se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským pro Karlův most byl Řád bratří kazatelů (Ordo (fratrum) Praedicatorum), hovorově dominikáni od sv. Jiljí na Starém Městě pražském.

Sv. Dominik

Sv. Dominik se narodil mezi lety 1173 – 1175 v Kastílii ve šlechtické rodině Guzmánů. Španělská verze jeho jména zní Domingo de Guzmán. Nejdřívě byl vyučován gramatice a latině, později se v Palencii věnoval studiu svobodných umění. Již v ranném věku se v Dominikově duši projevovala neskonalá láska k bližnímu. V době svých studií se nabídl jako náhrada za chlapce prodaného do otroctví, v době hladu rozdal všechen svůj majetek a když ani to nestačilo prodal své drahocenné knihy a všechny peníze věnoval chudým. Po dokončení studií byl vysvěcen na kněze. Žil podle řehole sv. Augustina. Svým životním posláním si předsevzal kázání cesty Pravdy a hlásání evangelia. Založil a od papeže získal povolení k ustanovení nového řeholního společenství na základech řehole sv. Augustina. Působíce nejprve pouze v oblasti Toulouse, během několika málo let se Řád bratří kazatelů rozšířil po celé Evropě. Pouhých třináct let po své smrti, 3.7. 1234 byl Dominik papežem Řehořem IX. Svatořečen. Sv. Dominik bývá zobrazován jako mnich v dominikánském hábitu, s knihou, lilií, křížem, růžencem. Nejčastěji s černobílým psem u nohou, který v tlamě drží hořící pochodeň. Podle legendy se se Dominikově matce zdál sen, ve kterém porodila psa, který zapálil celý svět. Tento symbol sv. Dominika byl užíván celým bratrstvem, ačkoli později v trochu pozměněném významu. Jakožto domini canes (psi boží) se stali představeteli inkvizice. Sv. Dominik je patronem krejčích, astronomů, vědců či města Boloně. Je vzýván proti krupobití a horečce.

Sv. Tomáš Akvinský

Sv. Tomáš Akvinský je zřejmě vůbec nejvýznamnějším členem řádu dominikánů. Je považován za učitele církve. Narodil se roku 1225 ve vesničce Roccasecca nedaleko Lazia v Itálii. Byl katolickým filosofem a teologem scholastické tradice. Podobně jako sv. Dominik, i on pocházel ze starého šlechtického rodu a stejně podobně zasvětil svůj život službě bohu. Studoval nejprve u benediktinů v Monte Cassinu, posléze na univerzitách v Neapoli a posléze v Kolíně nad Rýnem, kde byl silně ovlivněn dominikánským teologem Albertem Velikým a konečně v Paříži, kde také sám přednášel. Jeho filosofie vycházela především z teologické interpretace Aristotela, stal se nejvýznamnějším představitelem vrcholné scholastické filosofie, živé po celý středověk. Krátce z jeho učení vyplývá, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že všechny ostatní skutečnosti jsou pouze stvořené. Rozum a víra jsou v harmonii, jelikož obě mají svůj počátek v Bohu. Filosofie je služkou víry a jejím úkolem je přibližovat neměnné pravdy církevních autorit. Rozšířil čtveřici antických ctností (uměřenost, statečnost, rozum a spravedlnost) o tři křesťanské (víra, láska, naděje). Boha nelze chápat prostým lidským rozumem. My ale přesto víme že Bůh existuje. Je autorem řady knih, z nichž nejvýznamnější je Summa theologiae. Zemřel 7. března roku 1274 po cestě na církevní sněm do Lyonu. Svatořečen byl papežem Janem XII. 18. července 1323. Sv. Tomáš Akvinský bývá zobrazován jako dominikánský mnich či biskup se zářící hvězdou, holubicí, pásem, otevřenou knihou s perem, lilií, drahokamem, monstrancí, včelím úlem, biskupskou mitrou či berlou. Je patronem dominikánů, teologů, katolických vysokých škol a studentů a ochráncem proti nepohodě.

Socha

Sousoší Panny Marie s dominikánskými patrony je druhou prací Matěje Václava Jäckela pro Karlův most. Jäckel zde vystupuje ze starších kompozičních schémat použitím půdorysu konkávní křivky a dosahuje tak iluzivního odstupu nebeské sféry s Pannou Marií a Ježíškem od sféry pozemské a diváka. Je to takzvaná Růžencová socha. Dle legendy získal sv. Dominik od Panny Marie růženec, byl seznámen s růžencovou modlitbou a zavázán slibem modlitbu dále šířit. Na druhé straně Tomáš Akvinský ukazuje Ježíškovi knihu s vytesaným nápisem BENE SCRIPSISTI (Dobře jsi napsal), vyzdvihující jeho literární činnost.

Další nápisy se vyskytují 
Pod Madonou - IESC AC MARIAE DECORI (K ozdobě Ježíše a Marie).
Na stuze v Tomášově ruce - AVE MARIA (Zdrávas Maria).
Uprostřed na podstavci - MEMOR ESTO CONGREGATIONIS TVAM QVAM POSSEDISTI AB INITIO. (Buď pamětliva své kongregace, která ti od počátku náleží.).
Na podstavci pod sv. Tomášem – SANCTO THOMAE AQVINATI DOCTORI. POSITVS SVM EGO PREDICATOR ET DOCTOR IN FIDE ET VERITATE (Sv. Tomáši Akvinskému, učiteli. Byl jsem ustanoven kazatelem a učitelem ve víře a pravdě)
Na podstavci pod sv. Dominikem – SANCTO DOMINICO AUTHORI. PREDICAMUS CHRISTVM CRVCIFIXVM IVDEIS QVIDEM SCANDALVM. (My kážeme Krista ukřižovaného, židům zajisté pohoršení.
Úplně dole – PLANTABAT PREDICATORVM RELIGIO. (Vsadila řehole kazatelů)