Sv. Zikmund

Zikmund žil v 6. století a  byl synem burgundského krále Gundobalda. Gundobald přijal ariánství, od kterého se ho neúspěšně snažil obrátit na katolickou víru biskup z Vienne, sv. Avitus. Avitova kázání však silně ovlivnila mladého Zikmunda, který se brzy stal horlivým katolíkem.

Zikmund se oženil s Amalbergou, dcerou ostrogótského krále Theodericha, s níž měl syna Sidericha. Když Amalberga zemřela, oženil se se svoji komornou Prokopií. Mezi Prokopií a Siderichem panovaly napjaté vztahy, a proto Prokopie svému muži namluvila, že ho chce syn zabít a chopit se sám vlády. Zikmund tomu uvěřil a najal dva muže, kteří v jeho přítomnosti Sidericha uškrtili. K vraždě mělo dojít v roce 522. Zikmund si záhy uvědomil hrůznost svého činu a snažil se ho odčinit tuhým pokáním. Putoval zemí od kostela ke kostelu, rozdával almužny a tvrdě se postil. Jeho čin však měl i dalekosáhlé politické důsledky. Theodorich Veliký, jenž zabitím Sidericha přišel o vnuka, odepřel Zikmundovi pomoc proti dotírajícím Frankům. Když francké vojsko, které vpadlo do Burgundska, porazilo Zikmundovy voje, musel král uprchnout v mnišském přestrojení spolu s Prokopií do kláštera svatého Mořice. Jejich úkryt byl záhy vyzrazen a francký král Chlodomír dal Zikmunda i s rodinou zavraždit a mrtvá těla vhodit do staré studny. Datum Zikmundovy smrti je tradičně kladeno na 1. května 524. Mrtvá těla byla ve studni více než deset let, než si opat kláštera svatého Mořice vyprosil u krále Theuberta svolení k jejich vyzvednutí a přenesení do kláštera. Tento akt, první svého druhu v Galii, se rovnal kanonizačnímu procesu. 
Kult svatého Zikmunda se v průběhu 9. až 11. století rozšířil ve Francii a na území dnešního Švýcarska. Do českých zemích pronikl ve 14. století za vlády Lucemburků. V roce 1354 nechal římský císař a český král Karel IV. přenést část světcovy lebky z kláštera v Einsiedeln do Prahy. O deset let později mu mniši z kláštera sv. Mořice darovali tělo sv. Zikmunda, které bylo uloženo v nové kapli v katedrále sv. Víta. Rozhodnutím pražské synody z roku 1366 se začal slavit svátek sv. Zikmunda jako zemského patrona 2. května. Karlovu náklonnost tomuto světci dokládá skutečnost, že svého prvního syna ze čtvrtého manželství s Eliškou Pomořanskou nechal pokřtít jménem Zikmund. Přímluvy ke svatému Zikmundovi údajně Karlovy pomohly, když se léčil z těžké horečky. 
Sv. Zikmund je patronem kajícníků, diecéze Mnichov-Freising, Cremony, českých zemí, pomáhá při léčení bahenní a potížích s kýlou. Je zobrazován jako král s vousy, korunou, žezlem, mečem a globem.