Na rekonstrukci MČ Praha 1 vydá 13 mil. korun, na opravu také přispěje Magistrát hl. m. 5 mil., dále 2 mil. přislíbilo Povodí Vltavy a Česká obec sokolská dá 1,5 mil. korun. „ Rekonstrukcí koryta Čertovky jsme vlastně zahájili revitalizaci parku Kampa, uvedl starosta MČ Praha 1 ing. Petr Hejma.

Celá rekonstrukce začala důkladným vyčištěním dna koryta o nánosů bahna, které zde zanechaly povodně z minulých let. Bylo nutné opravit a zpevnit pravý břeh, vystavět nové a opravit staré opěrné zdi. Rekonstrukce se dočkaly i 3 mostky přes koryto Čertovky. Břehy Čertovky jsou zpevněny kameny, které byly vytěženy ze dna koryta při jeho čištění.

Historie Čertovky
Uměle vytvořený kanál byl vykopán ve 12. století řádem Maltézských rytířů, dnes Johanitů, a sloužil k regulaci toku a přivádění vody k mlýnům, kterých se zde mělo nacházet až devět. Opominout nelze ale ani obrannou funkci, kdy vodní příkop bezprostředně odděloval řádové budovy od zbytku malostranského břehu. Tímto oddělením vznikl ostrov Kampa.

Kanál byl založen za dnešním mostem Legií a po 740 metrech se za Karlovým mostem vlévá zpět do Vltavy. Ve středověku byl zván jednoduše strouha, od roku 1489 Vencelíkovská strouha a od roku 1585 Rožmberská strouha – podle majitele okolních pozemků Viléma z Rožmberka.

Název Čertovka se používá od roku 1892 a podle jedné teorie vznikl podle hanlivé přezdívky majitelky jednoho z domů. V tomto domě prý žila stará hašteřivá drbna, která svým chováním otravovala celé okolí. Jedné noci jakýsi vtipálek na zeď jejího domu nakreslil šest čertů a kresbičku doprovodil nápisem U sedmi čertů. Každý, kdo ženu jen trochu znal, si ihned domyslel, kdo je oním sedmým čertem.
Existují ovšem i jiné, méně poetické verze vzniku názvu strouhy. První praví, že kanál tak byl nazván podle očividného rozdílu v rychlosti proudění vody ve Vltavě a Čertovce. Zatímco ve Vltavě se voda pouze líně převalovala, ve strouze tekla „rychle jako čert“. Pro turistický ruch asi nejméně lákavá verze praví, že strouha získala jméno podle splašků, jež do ní byly vylívány či prostě do ní vtékaly. Zápach měl být údajně až „čertovský“.

Ačkoli v průběhu časů mělo v Čertovce klapat až devět mlýnů, dnes jsou rozpoznatelné pouze tři; podle charakteristického zvuku pak pouze jeden. Prvním je mlýn Huť (dnes č. p. 449, Všehrdova 14), kde máme dochováno také mlýnské kolo. To se ovšem již nepoužívá. V objektu se nachází Mlýnská kavárna. Druhým je Zlomkovský mlýn, zvaný též Velký dům Wendlingerovský (dnes č p. 469, Nosticova 4). Třetí mlýn ukončil svůj provoz nejpozději, až v roce 1936, a nazývá se Velkopřevorský.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím:

Alexandr Koráb odd. vnějších vztahů KAS ÚMČ Praha 1
Tel.: 221 097 224, e-mail: alexandr.korab@praha1.cz.