Významné a velké stavby, mezi něž stavba mostu patřila, prováděly ve středověku tzv. stavební hutě. Jednalo se v dnešním slova smyslu o přísně organizované stavební firmy, zahrnující všechna potřebná řemesla.
Huť představovalo zejména několik základních stavebních řemesel – kameníci, tesaři, zedníci a lokátoři a množství dalších přidružených řemesel – kováři, povozníci, lamači kamene, provazníci, pilaři, bednáři apod. Pro řadu pomocných prací sloužilinádeníci.
Výroba kamenných nebo dřevěných částí stavby a pomocných konstrukcí probíhala přímo na stavbě na tzv. stavebním dvoře. K opracovávání a dopravě stavebního materiálu bylo používáno mnoho specializovaných nástrojů, řemeslnického nářadí a důmyslných strojů. Běžnou součástí staveb byly dřevěné zdvihací stroje, vrátky, kladkostroje a otočné jeřáby, poháněné ručně nebo pomocí velkých šlapacích kol.
Hlavní exponát
Zmenšený model mostního pilíře
Na zmenšeném modelu rozestavěného pilíře Karlova mostu (měřítko cca 1:2) je předveden způsob jeho založení a skladba kamenné konstrukce ukazující techniku mostního stavitelství ve 14. století.
Nejprve byly zaberaněny dvě souběžné řady kůlů nazývaných štětovnice, které ohraničily prostor. Vnitřek takto vytvořených stěn byl nepropustně vyplněn jílem a posléze byla z tzv. jímky vyčerpána voda.
Suché říční dno bylo zbaveno případných náplav a začištěno na štěrkopískové podloží. V případě Karlova mostu byl základ zděného pilíře vytvořen z věnce hrubě otesaných mlýnských kamenů položených ve dvou řadách těsně vedle sebe a navzájem spojených kovovými skobami.
Na tento věnec byl z velkých pískovcových kvádrů stavěn obvodový plášť. Jádro pilíře bylo vyplněno kvalitní vápennou maltou s úštěpky kamene. Takto vybudované pilíře se staly pevným základem pro vyklenutí valených kleneb.
Tělo mostu bylo vytvořeno kvádrovými nadezdívkami kleneb a vnitřek byl opět vyplněn litým zdivem. Cesta probíhající přes most byla na závěr vydlážděna.
Tuto expozici naleznete v Muzeu Karlova mostu, místnost číslo 5.